Meditace laskavosti, soucitu a sdílené radosti

Líbí se vám článek?
[Total: 1 Average: 4]

Buddha ve stromě

Brahmavihára

Mettá – milující laskavost, Karuná – soucit a Muditá – sdílená radost jsou tři součásti Brahmavihára. Čtvrtá – Upekkhá – nestranné nazírání je neméně důležitá. Všechny čtyři tvoří jakýsi etický základ buddhismu. Zaručují totiž, že adept nepropadne „sobecké“ touze po osvícení ale bude ho chtít dosáhnout pro všechny bytosti, samozřejmě včetně sebe.

Úkázka z knihy Buddha a jeho Učení, Nárada Mahá Théra, překlad Josef Marx, Votobia 1998

Zde brahma znamená ušlechtilý nebo vznešený, jako v brahmačarija (ušlechtilý život); vihára znamená způsob nebo stav chování, anebo stav života. Tyto stavy se nazývají appamaňňá (neomezené, nezměrné), protože tyto myšlenky jsou vyzařovány ke všem bytostem bez hranic nebo překážek.

Mettá – milující laskavost

Mettá (skt. maitrí) – milující laskavost, dobrotivost, dobrá vůle, nesobecká láska – se definuje jako to, co zjemňuje mysl. Není to tělesná láska nebo osobní láska. Přímý nepřítel mettá je nenávist, zlá vůle nebo odpor (kódhá) její nepřímý nepřítel je osobní láska (péma). Mettá zahrnuje všechny bytosti bez výjimky. Vyvrcholením mettá je identifikace sebe se všemi bytostmi (sabbattatá). Je to přání dobra a štěstí všem. Dobrotivý postoj je její charakteristikou. Přehlíží zlou vůli.

Karuná – soucit

Karuná (soucit) je definována jako to, co způsobuje, že se srdce dobrého zachvěje, když jiní podstupují utrpení, nebo to, co utrpení druhých rozptyluje. Jejím hlavním rysem je přání odstranit strádání druhých. Jejím přímým nepřítelem je zlomyslnost (himsá) a nepřímým nepřítelem je vášnivý zármutek (dómanassa). Soucit zahrnuje žalem stižené bytosti a vylučuje krutost.

Muditá – sdílená radost

Muditá není pouhá sympatie, ale spolucítící nebo vnímavá radost. Jejím přímým nepřítelem je žárlivost a jejím nepřímým nepřítelem je rozjařenost. Jejím hlavním rysem je šťastné souhlasení z prospěchu a úspěchu druhého. Muditá zahrnuje veškeré úspěšné bytosti. Vylučuje nelibost a k jedinci je v blahopřejném postoji.

Upekkhá – nestranné nazírání

Upekkhá – doslova znamená „nazírat nestranně“, to je, ani s připoutáním ani s odporem. Není to hédonická indiferentnost, ale dokonalá rovnodušnost nebo vyrovnaná mysl. Je to vyvážený stav mysli za všech proměnlivostí života, takovými jako chvála a pohanění, strádání a štěstí, zisk a ztráta, dobrá a špatná pověst. Jejím přímým nepřítelem je připoutanost (rága) a jejím nepřímým nepřítelem je lhostejnost. Upekkhá přehlíží lpění a averzi. Nestranný postoj je jejím hlavním rysem.

Zde upekkhá neznamená pouhé neutrální pocity, ale znamená ryzí dobrou kvalitu. Rovnodušnost a duševní vyrovnanost jsou jejími nejbližšími ekvivalenty. Upekkhá zahrnuje dobré i špatné, milé i nemilé, příjemné i nepříjemné.

Visuddhimagga podrobně popisuje metodu, jak kultivovat brahmaviháry za účelem vyvinutí džhán.