Základní meditační předměty v buddhismu

Líbí se vám článek?
[Total: 0 Average: 0]

Zlatý Buddha
Seznam hlavních meditačních předmětů v buddhismu začíná meditací o Buddhovi, Dhammě (učení) a sangze (společenství mnichů). Důležitá je i meditace o smrti a částech těla. Pro běžné lidi nejefektivnější je ale metoda vědomého dýchání. Její zkrácený popis najdete na konci článku.

Úkázka z knihy Buddha a jeho Učení, Nárada Mahá Théra, překlad Josef Marx, Votobia 1998

Meditace o Buddhovi

Buddhánussati je přemítání o dobrých vlastnostech Buddhy, jak následuje:

„Takový, vskutku, je Vznešený: důstojný, plně osvícený, obdařený moudrostí a chováním, Blažený, znalý světů a nesrovnatelný vozataj výcviku jedinců, učitel bohů a lidí, vědoucí a svatý.“

Meditace o Dhammě

Dhammánussati je přemítání o rysech učení, jak následuje:

„Dobře Vznešený vyložil učení, které má každý sám uskutečnit, které má výsledky v tomto životě, vyzývající k ověření, vedoucí k nibbáně, které má moudrý pochopit každý sám pro sebe.“

Meditace o sangze

Sanghánussati je přemítání o mravnosti čistých členů sanghy, jak následuje:

„Rád žáků Vznešeného je dobrého chování, přímého chování je řád žáků Vznešeného, moudrého chování je řád žáků Vznešeného, svědomitého chování je řád žáků Vznešeného. Tyto čtyři páry osob tvoří osm jedinců. Tento řád žáků Vznešeného je hoden obětin, je hoden pohostinnosti, je hoden darů, je hoden uctivého pozdravení, je nesrovnatelným polem pro zásluhy světu.“

Další meditační předměty

Meditace mravnosti

Sílánussati je přemítání o dokonalosti vlastního mravního chování.

Meditace o dobré povaze

Čágánussati je přemítání o vlastní dobročinné povaze.

Meditace o důvěře

Dévatánussati: „Božské bytosti se rodí v takových vznešených stavech na základě jejich důvěry a jiných dobrých vlastností. Já je rovněž mám.“ Když tak někdo přemítá znovu a znovu o vlastní důvěře a jiných dobrých vlastnostech a dovolává se božských bytostí jako svědků, to se nazývá dévatánussati.

Meditace o nirváně

Upasamánussati je přemítání o rysech nibbány, jako je zaniknutí utrpení a podobně.

Meditace o smrti

Maranánussati je přemítání o skončení psycho-fyzického života. Kontemplace o smrti umožňuje pochopit pomíjející povahu života. Když člověk pochopí, že smrt je jistá a život je nejistý, snaží se, aby svého života využil co nejlépe prací na svém rozvoji i pro rozvoj jiných, místo aby se zcela oddal smyslným požitkům. Stálá meditace o smrti nečiní nikoho pesimistickým a otupělým, ale naopak jej činí aktivnějším a více energickým. Mimo to může čelit smrti s vyrovnaností.

Když člověk přemítá o smrti, může si představovat, že život je jako plamen nebo že tak zvané bytosti jsou vnějším dočasným projevem neviditelné kammické energie. S použitím různých přirovnání podle svého přání lze meditovat o nejistotě života a o jistotě smrti.

Meditace o částech těla

Kájagatásati je přemítání o 32 nečistých částech těla, jako jsou vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, bránice, slezina, plíce, střeva,
pobřišnice, žaludek, lejno, mozek, žluč, hlen, hnis, krev, pot, míza, slzy, tuk, sliny, nosní nečistoty, kloubní tekutina a moč.

Tato meditace o odpornosti těla vede k bezvášnivosti. V době Buddhy mnozí bhikkhuové dosáhli meditací o těchto nečistotách arahantství. Není-li někdo obeznámen se všemi dvaatřiceti částmi, může meditovat o jedné části, jako jsou kosti, maso nebo kůže.

V tomto těle se nalézá kostra. Je naplněno masem, které je pokryto kůží. Krása není nic hlubokého, sahá jen po kůži. Jestliže někdo přemítá o nečistých částech těla tímto způsobem, vášnivé připoutání k tomuto tělu postupně zmizí.

Tato meditace nemusí působit na ty, kdo nejsou smyslní. Ti mohou meditovat o vrozených možnostech tvoření tohoto složitého aparátu člověka.

Dýchání jako předmět meditace

Ánápánasati je bdělá pozornost zaměřená na dýchání. Ána znamená vdechování a apána vydechování. V některých knihách jsou tyto dva termíny vysvětlovány obráceně. Koncentrace na proces dýchání vede k sjednocení mysli a nakonec k vhledu, který vede k arahantství.

Toto je jeden z nejlepších meditačních předmětů, který působí stejně na každého. Buddha rovněž před svým osvícením pěstoval ánápánasati.

Podrobný výklad této meditace lze nalézt v Satipatthána-suttě a v díle Visuddhimagga.

Uvádíme zde několik praktických pokynů určených pro běžného čtenáře.

Když zaujmete vhodnou pozici, vydechněte a zavřete ústa. Potom dýchejte nosními otvory přirozeně a nenásilně. Nejdříve vdechněte a v duchu počítejte: jedna. Vydechněte a počítejte: dva, přičemž se soustřeďujte na proces dýchání. Tímto způsobem lze počítat do desíti, za neustálého zaměřování pozornosti na dýchání. Je možné, že mysl bude těkat dříve, než napočítáte do desíti. Není třeba se však odrazovat, další pokusy budou úspěšné. Postupně lze zvyšovat počet sledů – řekněme pět sledů po desíti.

Později se můžete soustřeďovat na dýchání bez počítání. Někdo raději počítá, jelikož mu to napomáhá v koncentraci, zatímco jiní raději nepočítají.

Koncentrace je to podstatné, a nikoliv počítání, jež je vedlejší. Při tomto soustřeďování člověk pociťuje lehkost v těle i v mysli, jakož i klid. Možná, že se dostaví pocity, jako by se člověk vznášel ve vzduchu. Když se tato koncentrace pěstuje po určitou dobu, přijde den, kdy si člověk uvědomí, že toto tak zvané tělo spočívá na pouhém dechu a že tělo zaniká, když přestává dýchání. Tu si náhle uvědomíme pomíjivost. Kde je změna, tam nemůže být trvalá podstata nebo nesmrtelná duše. Potom může být rozvíjen vhled k získání arahantství.

Nyní je jasné, že účelem této koncentrace na dýchání není pouhé získání sjednocení mysli, ale také kultivování vhledu za účelem získání osvobození.

Tato jednoduchá metoda se dá provádět bez jakéhokoli nebezpečí. Pro další podrobnosti se čtenář odkazuje na Visuddhimaggu.

Ánápánasati podle Satipatthána-sutty:

„Bděle vdechuje, bděle vydechuje. Když se nadechuje dlouze, ví: „Nadechuji se dlouze“; když vydechuje dlouze, ví: „Vydechuji dlouze“.

Když se nadechuje krátce, ví: „Nadechuji se krátce“; když vydechuje krátce, ví: „Vydechuji krátce“.

Jasně vnímaje celý proces dýchání (tj. začátek, střed a konec), vdechnu“ – tak se cvičí; „Jasně vnímaje celý proces dýchání, vydechnu“ – tak se cvičí.

„Utišuje dýchání, vdechnu“ – tak se cvičí; ,,Utišuje dýchaní, vydechnu“ – tak se cvičí.“