Jak meditace ovlivňuje mozek?

Líbí se vám článek?
[Total: 1 Average: 5]
Photo: Skyseeker

Photo: Skyseeker

Lidé meditují z různých důvodů již po tisíce let. Motivací může být náboženství a tradice, nebo snaha o zklidnění mysli a života celkově. Za tu dobu se lidé vymysleli nespočet meditačních typů a celých propracovaných systémů. Meditace mají místo snad ve všech možných náboženských systémech a ne pouze v buddhismu a hinduismu, jak se lidé často mylně domnívají.

Zjednodušeně se dá meditace rozdělit do dvou hlavních kategorií. Je to meditace analytická nebo pozorující, kdy se mysl soustředí na určitý druh myšlenek, tělesných procesů apod. a meditace relaxační, při které se myšlenky nechávají volně plynout.

A jaké jsou rozdíly ve vlivu těchto dvou typů meditace na lidský mozek? Právě to bylo předmětem výzkumu Svenda Devangarema z univerzity v Oslu. Ten ve své studii zkoumal, co se děje v mozku při běžné relaxaci a co při meditaci. Výsledky poté publikoval v časopisu Human Neuroscience.

V 60. letech dvacátého století se v Norsku poprvé objevila meditace ACEM. Jde o typ meditace, který není vázán na žádnou náboženskou tradici. Jejím cílem je dosáhnout uvolnění a odpočinku těla i mysli pomocí opakování si v duchu určitého sledu slov – mantry.

Smyslem meditace ACEM není dosáhnout konkrétního stavu vědomí. Jediné, co je třeba, je nechat myšlenky volně přicházet a odcházet a sledovat, jak mizí v mantře.

Studie proběhla za účasti 14 dobrovolníků se zkušeností s meditací ACEM. Tito lidé podstoupili měření aktivity mozku pomocí funkční magnetické rezonance.

Měření probíhala v průběhu tří různých stavů:

  • Neřízená meditace. Tedy meditace typu ACEM, kdy se myšlenky nechávají volně plynout za odříkávání mantry.
  • Měření během normálního přemýšlení o běžných věcech.
  • Meditace všímavosti. Meditující se vyhýbá běžným myšlenkám a zaměřuje svou pozornost na sledování nadechování a vydechování.

Schopnost snížit počet volně putujících myšlenek během meditačních cvičení ve všímavém soustředění je považována za přínos dlouhodobé zkušenosti s meditací. Toto tvrzení obvykle pochází od těch, kteří si sami zhodnocují, jak dlouhou dobu v opravdové meditaci všímavosti stráví. Nepřichází ale od těch, u nichž došlo během studie k měření délky meditačního soustředění, tedy konkrétně doby, kdy probíhalo opravdové soustředění myšlenek na nádech a výdech bez jediného „úletu“ k myšlenkám jiným.

Tato studie zjistila, že když byli dobrovolníci požádáni, aby zmáčkli tlačítko vždy, když přestali všímavě sledovat svůj dech, u zkušenějších meditujících nedošlo k větším rozdílům v délce schopnosti soustředění oproti těm, kteří byli v meditaci noví. Během 20 minut, než skončilo měření pomocí funkční magnetické rezonance, mačkali meditující tlačítko přibližně každých 80 sekund.

Výsledky studie ukázaly, že aktivita mozku byla v oblastech spojených s emocemi a pamětí výrazně vyšší během volné neřízené meditace oproti meditaci všímavosti. Tento výsledek byl velice překvapivý, protože se předpokládalo, že při aktivní koncentraci na dýchání bude aktivita mozku vyšší.

„Byl jsem překvapen, když se ukázalo, že aktivita mozku je nejvyšší, když se myšlenky člověka volně potulují, jak to obvykle děláme a ne v situaci kdy je mysl soustředěná a všímavě zaměřená jedním směrem.“ Řekl Jian Xu – vedoucí studie, v tiskové zprávě a pokračoval, „Když subjekty přestali provádět konkrétní meditace a nedělali nic specifického, byl vidět nárůst aktivity mozku v oblastech zodpovědných za myšlenky a pocity. Toto bývá popisováno jako druh mozkového odpočinku. A byla to právě tato oblast, která byla během neřízené meditace nejaktivnější.“

„Meditace je činnost, kterou provádí miliony lidí. Je důležité, že jsme zjistili, jak to doopravdy funguje,“ řekl Davanger. „V posledních letech došlo k prudkému nárůstu výzkumu meditace na mezinárodní úrovni. Několik univerzit v USA vložilo do tohoto výzkumu spoustu peněz. Proto si myslím, že je důležité, že i my jsme na tomto poli aktivní.“

Tagged on: ,